V říjnu prudce udeřila druhá vlna Covid-19 v Evropě

Ve všech evropských zemích dochází od září k nárůstu počtu nových případů Covid-19. V říjnu se situace začala dramaticky zhoršovat v některých zemích, včetně České republiky, a to do takové míry, že epidemiologicky dochází k překonání čísel z března a dubna. Reakcí evropských vlád je přijímání série restrikcí na omezení pohybu obyvatel a sociálního kontaktu. V řadě zemí došlo na regionální či celonárodní úrovní k vyhlášení nouzového stavu. I bez toho řada vlád přijímá na regionální či národní úrovní karanténu (lockdown), která je podobná té, která platila na jaře v těchto zemích. Seznam těchto restrikcí v Evropě není konečný, spíše hrozí přijímání dalších omezení a prodlužování jejich platnosti.

Zasažený hlavně sektor služeb

Někdy tvrdá opatření jako zavření restaurací a barů dopadají přímo především na sektor služeb v Evropě. Pozitivní je, že se zatím nikde v Evropě neplánuje uzavírání hranic a plošné zavírání ekonomiky jako na jaře. Následně přímé dopady na průmysl a zahraniční obchod by měly být relativně slabší a dopady budou spíše druhotné, tj. vyvolané omezením poptávky. V souhrnu to znamená, že po růstu ve 3Q dojde ve 4Q pravděpodobně opět k poklesu ekonomické aktivity a zastavení oživení.

Dodatečně slabší reakce hospodářské politiky

Hlavně v březnu a dubnu se hospodářská politika ČR (vláda i ČNB) snažila výrazně stimulovat ekonomiku. Ve 4Q je již prostor pro dodatečný stimul omezený. Nejslabší reakci lze čekat u měnové politiky, která již velkou část svých nástrojů vyčerpala. Představitelé ČNB uvedli, že vzhledem k předchozímu uvolnění měnové politiky další kroky již nyní neplánují. Vláda také neplánuje nové balíčky, spíše chce využít či upravit dosavadní podpůrné programy. Podobný vývoj je pravděpodobný i jinde v Evropě.

Zatím mírná reakce finančních trhů s výjimkou měn

Vzhledem k předchozí stimulaci ze strany centrálních bank je reakce finančních trhů zatím mírná. Evropské akciové trhy první pokles o 2-3 % denně zaznamenaly poprvé až 15. října. Mírně klesly výnosy státní dluhopisů, rizikové přirážky u dluhopisů se zatím výrazně nezměnily a jsou na minimech od konce února. Výraznější reakce je jen u středoevropských měn, koruna k euru se vrátila na úrovně z května (27,3 CZK/EUR).

Vliv na vybrané korporátní dluhopisy

Podobně jako na jaře se v reakci na tento vývoj opět zamýšlíme, jak se negativní ekonomický vývoj u nás a v Evropě odrazí u vybraných emitentů dluhopisů v ČR a na Slovensku. Klíčové jsou podle nás dva faktory. Za prvé, restrikce na služby uvalené v říjnu jsou zatím celkově mírnější a selektivnější než opatření z jara 2020, což je příznivé především pro firmy navázané na reality. Za druhé, zkušenost z jara 2020 ukázala, že většina emitentů dluhopisů buď nebyla vývojem výrazně bezprostředně zasažena, nebo měla v hospodaření dostatečné rezervy a dokázala se situaci přizpůsobit tak, že nebyla ohrožena jejich schopnost vyplácet kupóny a plnit kovenanty z dluhopisů. Jsme tak názoru, že ani v nynější situaci tato schopnost u uvedených společností nebude dotčena. Důležité bude podle nás sledovat, zda nedojde k zásadnímu zpřísnění vládních opatření, např. po vzoru plošné karantény z jara 2020, nebo k opakovanému a výraznému prodlužování jejich trvání. Kompletní analýzu s detaily naleznete v příloze.